Toulání po pražcích
DSC_0340.jpg

Blog

Malá nádraží

Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. 

Vždycky jsme malinko smutní  
na malých nádražích, 
kde nikdo nečeká. 

Najednou máme bílou duši z bezu 
Najednou je v nás příliš z člověka

Jan Skácel

Sám v nádražce

Říká se, že samota je místnost, kde Bůh přijímá návštěvy. Nádražní lokál je k této audienci jako stvořený, jen musíte sedět, nedutat, pozorovat a nerušit tu chvíli. A pak se dějí věci. Nemusím spěchat, vlak jede každou hodinu. Chvíli sleduji dědu luštícího křížovku, rukavice suším na litinovém topení a skrze špaletové okno zachytím okem štamgasta opírajícího si kolo u vchodu. Zadupe na venkovní rohožce a už je uvnitř. Než dosedne, stojí před ním tankovaný Klášter. Vše je jak má být. Lokám si piva a spokojeně se zachumlávám do své samoty v bakovské nádražce. 

nadrazka-bakov.JPG
Tomáš Vacek